30 Seconds To PARIS! 10.-14.11. 2011

15. listopadu 2011 v 18:37 |  >My MARSTour 2010-2011<
ZBYTEK DOPÍŠU

Tak jsme zpět. Až teď mi dochází že je po všem. Můj poslední koncert před pauzou. Až teď mi došlo že jsem je znova viděla, slyšela.. Wow! Teď se to ve mě všechno tak mele.. Štěstí, smutek, radost, stesk, nadšení i zklamání.. :)
Ve čtvrtek po škole jsme po 14:00 vyrazili směr letiště.
Na letiště jsme dorazili před 6 a čekali na holky. Začala jsem mí trošku nervy z toho že se poprvé setkám s celým Czechelonem.. Ale dopadlo to dobře :)) Představili jsme se, a s Janou, s kterou jsem měla být na pokoji jsme se dali do řeči. Asi po půl hodině dorazil zbytek, hlavně Žáňa která měla naše letenky a vstupenky na koncert.
Rozdali jsme si čísla od 1 do 27, aby jsme se nemuseli počítat. Dostala jsem krásné číslo 6 :D A vyrazili jsme na odbavení.
Tam jsem trošku znervozněla, protože jsem si nebyla jistá jestli mi projde kufr jako příruční zavazadlo, i když jsme ho asi 3x přeměřovali. Ale prošel.. :D
V letadle jsem si sedla vedle slečny, s kterou jsme se dali do řeči. Byla moc příjemná, a zeptala se mě kam ta velká skupina lidí letí.
Kolem 22.hodiny jsme se shromáždili na letišti ve Francii, a vydali se hledat vlak který nás doveze k hostelu. To byl náš první zásek. Jízdenky už neprodávali. Museli jsme jet taxíkem, udělali jsme skupinky po šesti a po domluvě ceny jsme se naskládali do taxíku. Cesta trvala cca 20 minut a řidič nás vysadil přesně před hostelem. Tam jsme počkali na zbytek holek.
Hostel vypadal na první pohled docela hezky, kolem oken a dvěří visely vlajky snad všech zemí, malá kuchyňka, internet, křesílka.. Docela to ušlo. Až na to že jsme museli další hodinu čekat než nás ubytují. Na pokoji jsem byli po pěti. Když jsme vešli do pokoje čekalo na nás překvapení v podobě čínského spolubydlícího. Spát jsme šli kolem 1 ráno.
O půl osmé jsme vstávali a vyráželi na snídani, která po dni bez jídla vážně bodla :) Sbalili jsme se na šli na metro kde jsme se domluvili kdo kam půjde a ským..
Přidala jsem se ke skupině holek, která měla namířeno k Louveru, Notre-Damu a tak dále..
Okolo 17.h jsme jeli s Domčou, která měla Golden Tickets k hale. 30STM totiž vystupovali v Le Zenith dva dny za sebou 11.-12.11. Tak jsme využili situaci na to, abychom obhlídli terén a byli sme všechny celkem v šoku. Kilometrová fronta která se táhla parkem před halou byla neuvěřitelná. A musím říct že i já jsme se na koncert přestala těšit. Všechny jsme nabyli pesimismu a loučili jsme se s první řadou. Ale dohodli jsme se že budeme čekat až je začnou pouštět aby jsme se "pokochali" tou tlačenicí. Když po půl hodině pořád nepouštěli, šli jsme se projít kolem haly. Kolem haly byl udělaný park a tak jsme se kochali přírodou. A najedou jsme uslyšeli známe tony :) Anoo.. TIW. Všechny jsme zbystřili a poslouchali jestli neuslyšíme zpěv. Slyšeli! A byl to Jaredův hlas!
Obrátili jsme se a šli zpátky, vedle haly.
Na dvěřích haly byli kulatá okýnka přes které bylo celkem dobře vidět. A najednou Žanet vykřikla "Ty vole, ono je tam vidět!" Seběhli jsme se k okýnkám a malým vchodem jsme viděli kousek podia a blikající světla.
A věřte mi nebo ne, slyšeli jsme živou zkoušku kluků!!! Jared si zkoušel vysoké tóny, a odzpíval Alibi. Lidi, to byla taková krása! Stáli jsme tam nelepené na dvěřích, které se chvěli od bicích. Měla jsem slzy v očích.. byla to nádhera!
To se nedá jinak říct. Nikdy by mě nenapadlo že uslyším Jareda tak jak ho slyší jenom lidi z jejich týmu.
Markét se ptala slečny která tam stála v řadě, od kolika hodin tam jsou.. řekla OD 6 ráno!!! A když přišli byla tam už fronta.
Večer se sešlo všech 27 lidí, abychom se domluvili v kolik hodin tam vyrazíme. Holky z Czechelonu rozdávali věci kdo si co objednal, dostali jsme vstupenky a Žanet přinesla Czechelon Book. Pro ty co neví co to je. Je to kniha kterou adminky Czechelonu nechali vytvořit z fotek z koncertů, setkání s 30STM, tématických fotek které holky nafotili ke klipu Hurricane a mnoho dalšího.. Byla jsem příjemně překvapená že použili i moje fotky z 18.3.2011 :)
Po debatě kdo tam půjde ráno a kdo až těsně před vpouštěním do haly jsme se rozhodli že takové to mírně "fanatické" jádro tam půjdem v 10. Protože od 6 od rána tam čekat do nějakých 21. nemá cenu.. a hlavně byla strašná zima!
Ráno jsme vyšli s mírnou nervozitou a zvědavostí kolik lidí tam bude. Docela se nám ulevilo, vchody už sice byli zaterasený, ale nevypadalo to tak hrozně. Tak jsme si hodili věci na hromádku a šli se fotit v bílém s vlajkou atd.. :)
Musím říct že s holkama to vážně uteklo. Střídali jsme se, že 5 holek šlo na záchod a zbytek tam zůstal nebo jsme dělali obchůzky kolem haly kdyby náhodou někdo z kluků vyšel a prošli zdřevěnělé nohy..
Nepotkali jsme nikoho jenom řidiče s triadem na bundě který usedal do náklaďáku, zamávali jsme mu a on nám zamával zpátky :)) Vlastně.. Tim kolem nás prošel. Nějak jsme nechápali co tam dělal, že jen ta nic šel přes nás fanoušky k hale. :) Měla jsem nutkání se za ním rozběhnout a poprosit ho o fotku, ale řekla jsem si že nebudu dělat hysterku :D

Viděli jsme Mars Tour busy, Terka vylezla na zábranu a viděla Braxtona a Tima, i když jsem vylezla za ní, moje výška na to nestačila.
A můj nejlepší zážitek z čekání byl, když k nám přistoupil naprosto úžasný, krásný kluk a řekl něco ve smysli: "Můžu si vás vyfotit na Mars web?"
Vyskočili jsme, postavili jsme se, popadli vlajku, ten sexy chlapík nás vyblejsknul, řekl krásné "Thank you.." A šel fotit vedle holky ze Španělska :D
Byli jsme z něj unešení, a holky navrhli že se ho zeptají jestli by se snimi nevyfotil. Žáňa za ním zaskočila a on bez jakýchkoli připomínek řekl že ano a vtipně řekl "Vy semnou?" Fotograf se nechá vyfotit :D
Vrazili mi foťák tak jsem je krásně vyfotila :)) Wow.. fotila jsem fotografa 30STM, super! :D Jenžee.. tím to nekončí, řekl že si nás vyfotí každou zvlášť! Šla jsem na řadu jako poslední a nevěděla jsem jak se vůbec tvářit, byla jsem tak strašně překvapená a nervozní, on se na mě tak hezky usmál :D Asi ještě nikdy neviděl tak blbej ksicht :D A poté přišla slečna, zřejmě francouzka, jestli se snámi může vyfotit.. Musím říct že to bylo vážně příjemné, připadat si slavná na pár minutek :D
Tak po půl hodině po tomhle fotícím manévru přišla jakási vlna zmatku. Protože lidi na druhý straně se už postavili, hodně lidí přibylo a Žanet už přišla že ať už si sundáme bundy a dáme je do tašky aby je mohli schovat někam do křoví.
Další bod byl udělat z papíru vlaštovky, napsat na ně Czech Republic a Czechelon.. no a zbytek jako Thanks nebo We love you.. atd.. Na tváře jsme si namalovali symbolické čárky.. já jsem měla bílé a neonově růžovou které svítili ve tmě.
Bylo už něco kolem 18h a my jsme se už teda taky postavili a čekali až nás vypustí jako dravou zvěř do haly. Domlouvali jsme se kdo koho se bude držet, kdo první řadu získá i kdyby byl ty francouzky ušlapat..
Security přistoupili k vchodům a otevřeli vrátka. Ale nepustili nikoho.. Provokatérský je nechal otevřené a nechal nás dalších 15 minut čekat.. A to už mě moje nervozita přerostla 2x! Začala mi být zima a už jsem se modlila aby nás pustili! :)
Zarachodili vrátka a první šťastlivci pálili rychlostí blesku k vchodu kde kontrolovali lístky.
Dostala jsem se za zábranu rychle otevřela tašku, prohrabali mi ji, a vyrazila jsem neuvěřitelnou rychlostí k vchodu.. Lidi já jsem tak rychle běžela že jsem se ano zadýchat nestihla.. Takhle rychle jsem ani na hodině tělocviku, když běháme na čas neběžela.. :D Tam už byla tlačení a security kontrolovali lístky..
Vběhla jsem dovnitř a rychle hledala místo u podia.. Stála tam Dáda s Terčou a spoostu holek z Czechelonu. Tak jsem se postavila k nim.. A normálně jsme přehlídla to že jsem ve 3. řadě a že to podium má molo. Stála jsem skoro u konce mola. Jenže.. aby to nebylo všechno tak super, přede mnou stála ženská měla nejmíň 1,70cm a pro mě nepochopitelně, měla boty na podpatku. Dáda se jí zeptala jestli by mě nepustila před sebe, ale samozřejmě nepustili.. Dalším NE zrovna příjemným překvapením bylo to že nebude jedna, ale dvě předkapely. Ani jednu z nich jsem nevnímala.. Byla jsem na nervy z toho že nevidím přes tu žirafu, že foťák fotí hrozně blbě.. začalo mi být strašný teplo a dorazila i velká žízeň.
A musím se přiznat, i když teď se za to stydím jsem si přála aby už byl konec koncertu.
A opět na sebe kluci nechali celkem dost dlouho čekat. Publikum se snažilo je vytleskat, vykřičet, sedící vydupat ale objevili se cca po hodině čekání.
Ach bože.. zase jsem slyšela Shannovi bubny při Escape.. A pak ten hlas... ano! Jaredův hlas! Což ve mě signalizuje jeho přítomnost a mé neuvěřitelné nadšení, nervozitu, zvědavost že tam je živý, z masa a kostí a dýchajíc stejný vzduch! :)
Jay vyjel z pod podia a stál před triadem.. Byl tématický v bílém a na čele měl namalované bílé kolečko :) Tomovi to taky hrozně moc slušelo! Měl udělaný kříž přes celý obličej a vážně mu to seklo.. :D Na Shannovi jsem zahlídla tílko, ale to na něm moc dlouho nevydrželo takže na sobě měl bílé nasrávačky. Docela mě zarazilo jak moc je Shann hubený. Že hodně zhubnul jsem si všimla už na cenách EMA's 2011, ale když párkrát prošel po molu když házel paličky měl propadlé břicho a byl sexy zpocený ;D Nechápu že tomuhle chlapovi je přes 40! :D
Po Escape následovala ABL při které mi mimo jiné umřel foťák. Opět se musel můj nedostatek štěstí projevit.. Mám pár fotek které ještě ke všemu stojí za prd.. :) Ale nic moc si z toho nedělám.. přece vzpomínky jsou silnější a nevymazatelné. Bylo to neuvěřitelné! Při akustickém setu se Jay objevil mezi sedadly kde odehrál písničky jako The Kill, The Story, Was It A Dream a pozor dokonce i Echelon! Tím mi splnil sen! :) Když jsem uslyšela první tóny Echelon trochu mi "zvhli" oči.. ale jakmile začal hrát The Story.. slzy už dorazily sami. The Story je moje silná citová záležitost. Dál mě udělali taky obrovskou radost že hráli originální verzi Hurricane, From Yesterday, Alibi a Night Of The Hunter.
Při NOTH si klekl na molo a tak svůdně se naklonil jak jen to říct.. asi něco jako "Pojď kotě.." :D Ku*va to bylo neuvěřitelný. :D Kdybych dokázala ukázat jak moc blízko byl :D Vlaštovky které jsem měla v ruce jsem hodila ale ani na podium nedolítly, ale na podiu se objevili asi 4 vlaštovky, Jay si jich ale vůbec nevšímal. Ignorant jeden :/ :D
Jsem fanatik, vím to a rozhodně se za to nestydím!!!

Přidávám sem i mé dosud nejdelší natočené video z koncertu, prej HD rozlišení, řekli by jste to někdy? Mám chuť ten foťák hodit z okna.. :D Ale ono to je stejně jedno.. vždyť tam jsou stejně vidět jen ruce :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama